Mléčná žláza je největší kožní žláza lidského těla (stavebně patří mezi modifikované apokrinní žlázy). Vyvinutá mléčná žláza se u ženy vyklenuje pod kůží přední stěny hrudníku a tvoří podklad ženského prsu . Zakládá se již ve fetálním období u obou pohlaví v horní části mléčné lišty. Vedle typicky uloženého páru mléčných žláz se mohou objevit nadpočetné mléčné žlázy nebo rudimentární prsní dvorce s papilami kdekoliv v průběhu mléčných lišt. U mužů zůstává základ mléčné žlázy po celý život zakrnělý. U dívek dochází v období puberty vlivem vaječníkových hormonů k silnému rozvoji mléčné žlázy a celý prs se nápadně vyklenuje, stává se výrazným sekundárním pohlavním znakem.
Anatomie mléčné žlázy
Plně vyvinutý ženský prs je uložený na přední stěně hrudníku laterálně od sterna ve výši 3. až 6., příp. 2. až 5. žebra.
Mezi oběma prsy je ve střední rovině vertikálně orientovaná prohlubeň.
Tvar prsu se mění v různých obdobích života ženy s věkem, hlavně pak v souvislosti s počtem těhotenství a porodů. Podle tvaru rozlišujeme prs plochý, prs polokulovitý, prs hruškovitý a prs svislý, ochablý. Ve stáří (po klimakteriu) dochází k involuci mléčné žlázy a tím také celého prsu.
Velikost prsu závisí na celé řadě faktorů, z nichž na prvním místě stojí výživa a konstituční typ. Prs dospělé ženy měří napříč v průměru 12 cm, vertikálně asi 11 cm. Váha prsu se pohybuje kolem 150 g, v době těhotenství a především v době kojení se jeho váha zvětšuje až na 500 g (výjimečně až na 900 g). Asymetrie velikosti prsů je zcela běžným jevem.
Kůže prsu je jemná, na jeho vrcholu je kůže modifikovaná v podobě kruhového dvorce o průměru 3 až 5 cm (v těhotenství se průměr dvorce zvětšuje až na 7 cm). Uprostřed dvorce prominuje bradavka prsní. Kůže dvorce a papily je více či méně pigmentovaná, v těhotenství se množství pigmentu zvětšuje a dvorec výrazně tmavne. V kůži dvorce jsou drobné hrbolky, které jsou podmíněny uložením malých apokrinních žláz. Tyto žlázy svou stavbou odpovídají rudimentární mléčné žláze. V kůži prsního dvorce jsou uloženy také mazové žlázky. Jejich sekret chrání kůži dvorce před maceračními účinky slin kojence a mléka. Okolí prsního dvorce může být řídce porostlé drobnými chloupky.
Vrchol prsní bradavky je rozbrázděn, otevírají se na něm drobné otvůrky (15 až 20. Vyúsťují jimi mlékovody. U mléčné žlázy v klidové fázi jsou tyto otvůrky pouhým okem jen těžce postřehnutelné, rozšiřují se v době kojení. Prsní bradavka může lehce prominovat, většinou je však v úrovni dvorce nebo je dokonce lehce vkleslá. V chladu, při mechanickém dráždění (tření) a při pohlavním vzrušení se stává rigidní (pevná) a vyvyšuje se nad okolí. Bradavka i dvorec prsní jsou tedy erektilní. Způsobuje to asi 2 milimetry silný hladký sval. Jeho kruhovitě uspořádané pruhy vyzdvihují papilu, jeho pruhy radiální zmenšují průměr prsního dvorce. Erekce papily a dvorce má velký význam při kojení.
Na průřezu prsem je patrné, že je tvořen dvěma stavebními složkami: vlastní mléčnou žlázou a tukovou tkání.
Mléčná žláza se skládá z 15 až 20 laloků, které mají kyjovitý tvar. Mléčná žláza je tuboalveolární žlázou, alveolární část se plně rozvíjí až během těhotenství. Z každého laloku, který představuje funkčně samostatnou žlázu, vystupuje mlékovod.
Tuková tkáň prsu je individuálně různě rozvinutá.. Tato vrstva je silná 0,5 až 1 cm. U žen, které kojily, se v této tukové vrstvě může objevit dutina - retromamární bursa. Další vrstva tukové tkáně kryje corpus mammae z přední strany (premamární tuk). Vyrovnává nerovnosti na corpus mammae a zakulacuje prs. Premamární tuková vrstva není vytvořena v oblasti pod areola mammae. Velikost prsu neovlivňuje velikost vlastní mléčné žlázy, ale množství tukové tkáně.
Vývoj ženského prsu
Dětský prs je nevyvinutý a podobá se prsu mužskému. V období puberty se nad úroveň okolní kůže vyklenuje dvorec prsní s bradavkou . Pak se začne vyklenovat také okolní kůže, čímž vzniká prs, jehož bradavka a dvorec jsou konicky vyvýšeny. V poslední fázi se dvorec a většinou i prsní bradavka dostanou do roviny s kůží prsu, což odpovídá definitivnímu stavu. Definitivního rozvoje však mléčná žláza dosáhne při těhotenství a v době kojení.

Funkce mléčné žlázy. Panenská mléčná žláza (mléčná žláza ženy, která nebyla dosud těhotná) není plně vyvinutá. Během těhotenství se žláza začne pod vlivem pohlavních hormonů a prolaktinu rozvíjet. K jejímu plnému rozvoji a k zahájení sekrece dochází koncem těhotenství a během kojení. Koncem těhotenství a těsně po porodu produkují mléčné žlázy vodnaté nažloutlé mlezivo, které se po dvou až třech dnech po porodu mění na mateřské mléko . Po ukončení kojení se sekrece mléka zastaví a velikost mléčné žlázy se opět redukuje.