Plánovala jste těhotenství? Jaký byl Váš pocit, když jste zjistila, že budete maminkou? Těhotenství jsem plánovala, ale tak o dva roky později, než se to nakonec stalo. V žádném případě mě to ale nezaskočilo a byla jsem šťastná, že čekám dítě. Ten pocit se dá slovy těžko popsat. Když mi lékař potvrdil, že jsem těhotná, šla jsem domů a celou cestu se usmívala. Asi jsem vypadala trochu jako blázen, protože ten úsměv často přecházel v samomluvu a prozpěvování si. Asi se za mnou lidi nechápavě otáčeli, ale já vlastně ani nevím, protože jsem byla soustředěná jen na sebe a na své nitro a okolí jsem vůbec nevnímala. A bylo mi báječně.

Kdo byl první komu jste se svěřila, jak zareagovalo Vaše okolí, Vaši příbuzní, přátelé, kolegové? První komu jsem se svěřila byl můj muž, tedy partner, se kterým máme dnes už téměř dvouletého syna. Vzápětí přišli na řadu rodiče a nejbližší přátelé, později kolegové atd. Jejich první reakcí bylo většinou překvapení, protože nejsem vdaná, a tak se radostná událost jaksi neočekávala. Ale nesetkala jsem se naštěstí s jedinou negativní reakcí.

Každá žena má rozdílný průběh těhotenství, jak to bylo s Vámi? Moje těhotenství bylo ukázkové. Žádné ranní nevolnosti, žádné stavy smutku a úzkosti, dokonce jsem neměla ani žádné zvláštní chutě na jídlo. S miminkem bylo od začátku až do konce všechno v pořádku, a tak jsem si to svoje mateřství prostě jen vychutnávala. Já říkám, že za celý život mi bylo nejlépe právě když jsem byla těhotná, a to jak po psychické, tak i po fyzické stránce.

Přála jste si znát pohlaví Vašeho dítěte nebo jste se nechala překvapit? Hned od začátku jsem měla jasno v tom, že chci co nejdříve vědět, jestli to bude chlapec nebo děvče. Důvod? chtěla jsem si s ním povídat jako s konkrétním človíčkem, chtěla jsem oslovovat miminko jménem, o kterém jsem měla jasno hned na začátku. Chtěla jsem mít jistotu, že si po večerech povídám buď s Vojtou nebo s Terezkou. Tajuplná překvapení mi nic neříkají. Ostatně jaké je to překvapení, když máte jen dvě možnosti? Navíc jsem mohla s předstihem nastudovat z odborných knížek a časopisů, co mě s klukem vlastně čeká, a to od přebalování až po výchovu.

Jak jste skloubila Vaši náročnou práci moderátorky s rolí nastávající maminky? Vzhledem k tomu, že jsem svůj změněný stav snášela velmi dobře, mohla jsem dál v klidu pracovat. Jen jsem si zakázala jakýkoli stres před vysíláním a naordinovala jsem si raději procházky a odpolední odpočinek místo natáčení v Parlamentu. Moji nadřízení naštěstí nebyli proti. Moji duševní pohodu nedokázalo narušit ani pracovní napětí, které obvykle před živým vysíláním v televizi panuje. Nějak podvědomě jsem se uklidnila a i v práci dokázala, že Vojta má přednost před vším ostatním.

Kde jste čerpala informace o těhotenství a mateřství? Byly to: babičko-maminko-kamarádské rady, odborná literatura ci poradna? Rady, jak se připravit na porod a jak se starat o dítě jsem čerpala především z chytrých knížek a populárně-odborných časopisů. Samozřejmě že mě zajímala obrovská spousta věcí, a tak jsem vzala za vděk i radou kamarádek či babiček. Jenže posléze jsem zjistila, že vlastní zkušenost je nepřenosná, že je to vždycky trochu jinak a hlavně, že v době, kdy já jsem přišla na svět, to bylo úplně jinak.

Pečovala jste o své tělo nějakou speciální kosmetikou pro těhotné? Jaká byla Vaše strava a její doplňky? - Asi vás zklamu, protože nemám žádné speciální rady, jak cvičit, co jíst a jak se o sebe v těhotenství co nejlépe starat. Jíst jsem snažila co možná nejzdravěji, ale v podstatě jsem jedla všechno, na co jsem měla zrovna chuť. Trochu jsem se v jídle krotila, abych zbytečně nepřibírala na váze a jen jsem zvýšila přísun jogurtů a podobných mléčných výrobků. Hodně jsem pila čaje a minerálky, ale občas jsem si dala i kávu nebo skleničku piva či vína. Cvičení jsem vůbec zanedbávala, snad jen, že jsem se snažila chodit na procházky, pokud možno na čerstvém vzduchu. Kosmetiku jsem používala běžnou a poctivě jsem vtírala nejrůznější krémy do pokožky na břiše, na nohách a na prsou, aby byly poporodní následky co nejmenší. Vyplatilo se mi to.

Co by jste chtěla vzkázat nastávajícím i stávajícím maminkám a jejich ratolestem? Mám asi štěstí, že jsem proplula celým těhotenství tak v pohodě a bez nejmenších zdravotních obtíží. Těžko tedy mohu radit nastávajícím maminkám, které nějaké problémy mají. Jedno ale vím jistě: v době radostného očekávání jsem k sobě nepustila žádné nepříjemnosti, nepřipouštěla si problémy, nenechala se ovládnout stresem nebo napětím a nepřemýšlela o možných porodních nebo poporodních komplikacích. Hodně jsem odpočívala, četla příjemnou literaturu a když se mi v domácnosti do něčeho nechtělo, tak jsem to prostě nedělala. Možná i to je recept na to, jak šťastně prožít 9 měsíců radostného očekávání.

Průměr:

0

Ještě nehodnoceno. Buďte první :-)

Váš hlas: Select ratingZrušit1/102/103/104/105/106/107/108/109/1010/10

Váš hlas: Žádná