Rozhovor s Alenou Mackovou-první ženou s transplantovanými játry, která porodila dítě

7. Srpen 2008 - 19:50 |

admin

Vyjímečnou událostí se stalo narození zdravého, tříkilového chlapečka Josefa, paní Aleně Mackové z Tupes na Uherskohradišťsku, jako první první ženě s transplantovanými játry. Tento případ je prvním nejen v ČR, ale i v Evropě a patří mezi několik málo i ve světě.

Po patnácti letech neúspěšné léčby vážné poruchy jater, tzv. autoimunitní hepatitidy, která obvykle končí jaterním selháním, se našel pro paní Mackovou vhodný dárce pro transplantaci. Tato operace, kterou v ČR ročně podstupuje asi pětašedesát lidí, otevřela i cestu k vytouženému dítěti.

Narození chlapečka předcházela roční zkušební doba, ve které musela absolvovat řadu vyšetření, včetně přípravy na mateřství a podrobných genetických testů. Těhotenství se předpokládalo v horizontu dvou až tří let a tak všechny zúčastněné překvapilo, když to vyšlo již po dvou měsících. Nelehký úkol porodníků a lékařů spočíval zejména v potransplantační léčbě, kdy se podávají tzv. imunosupresiva, tak aby nedošlo k ohrožení zdraví plodu. Vše dobře dopadlo ke spokojenosti maminky i lékařů a redakce 9měsíců blahopřeje a děkuje za poskytnutý rozhovor:

Být v něčem první, nebo jediná v republice a zřejmě i v Evropě, nepotká každého. Jak jste se smířila s publicitou? S publicitou jsem se smířila hned po začátku těhotenství. Naopak jsem si řekla, že právě publicitou bych chtěla pomoci všem maminkám s podobným osudem, aby překonaly strach a věřily, že všechno dobře dopadne.

Touha po dítěti byla velmi silná, co všechno jste musela podstoupit? Myslím, že v podstatě nic zvláštního.

Byla jste po transplantaci smířená s myšlenkou, že nebudete mít dítě, nebo jste byla pevně rozhodnuta se o to alespoň pokusit? Určitě jsem byla rozhodnuta se o to pokusit, takže když jsme po konzultacích s gynekologem dostali svolení z CTKCH, ani chvíli jsme neváhali.

Znala jste okolnosti nějakého podobného případu ze zahraničí? Ne, ani jsme to nezjišt'ovali, někdo nám však říkal, že je to snad první případ v Evropě a ve světě třináctý.

I přesto, že ve Vašem případě je těhotenství velmi riskantní, plánujete ještě další dítě? Uvidíme, dle mého zdravotního stavu. Ale bude-li to jen trochu možné, tak určitě!

Jaký názor na celou situaci měl Váš manžel? Samozřejmě obavy byly, ale ve všem mě podporoval.

Jak probíhalo těhotenství? Měla jste velké zdravotní potíže, nebo devítiměsíční očekávání mělo přirozený průběh? Těhotenství proběhlo normálně, bez komplikací.

Podělíte se s námi o Vaše pocity, když jste poprvé držela v náručí své vytoužené dět'átko? Zdálo se mi to jako sen, ze kterého se nemohu probudit.

Chlapeček se jmenuje Josef. Je to pěkné české jméno. Je po někom z rodiny? Jméno je po jeho dědečkovi.

Kdo byl a je Vaší největší oporou v nové roli maminky? Manžel, velmi moc mě psychicky pomohl, a to nejen při porodu. Chtěla by jste něco vzkázat našim čtenářkám? Pokud by snad stály před takovým rozhodnutím, jaké jsem udělala já, tak rozhodně aby se nebály, aby věřily, že i zázrak je možný.