Všechna jména
Nejvíce komentovaná jména
Nejvíce zasílaná jména
Nevíte si rady s výběrem jména? Zkuste náhodný výběr :)
Náhodný výběr holky
Náhodný výběr kluci
Nejvíce komentovaná jména
Nejvíce zasílaná jména
Nevíte si rady s výběrem jména? Zkuste náhodný výběr :)
Náhodný výběr holky
Náhodný výběr kluci
Průběh porodu
7. Srpen 2008 - 20:47 | 
admin
Z časového hlediska a podle probíhajících procesů dělíme porod na období přípravné, tři doby porodní a dobu poporodní, která se někdy nazývá IV. doba porodní.
Období přípravné
Je provázeno známkami blížícího se porodu, které jsou patrny u prvorodiček během posledního měsíce těhotenství, u vícerodiček pak těsně před začátkem porodu. Tyto znaky jsou:
dolores praesagientes, stahy předzvěstné neboli poslíčci, se objevují v průběhu týdne, který předchází nástupu porodní činnosti. Projevují se bolestmi v podbříšku a kříži, které žena může pociťovat velmi bolestivě a mylně je pokládat za počátek porodu. Jde o stahy nekoordinované, nepravidelné, kdy nedochází ke zvyšování jejich intenzity a frekvence a nemají tudíž otevírací efekt na dolní segment děložní. V praxi to znamená, že se nález na děložním hrdle i po řadu hodin, kdy poslíčky trvají, nemění a hrdlo se nezačíná rozvíjet. Tyto předzvěstné stahy mohou po určité době trvání buď ustat, nebo se změní v pravidelné děložní kontrakce a rodička vstupuje do I. doby porodní. Předzvěstné stahy nemusí vlastnímu porodu předcházet.
asi měsíc před porodem dochází ke zvýšené dráždivosti děložní svaloviny, která se projevuje vznikem děložní kontrakce následkem palpačního (hmatového) podráždění.
v posledním měsíci těhotenství již žena nepřibývá na váze a může i zhubnout.
následkem úbytku plodové vody se mírně zmenší objem břicha.
v průběhu posledního měsíce těhotenství vstupuje hlavička do roviny pánevního vchodu. To vede k následujícím změnám:
děložní fundus klesá v posledním měsíci těhotenství o 2 - 3 cm. Tato známka je typická pro prvorodičky a je provázena ústupem pocitu tlaku v nadbřišku a zmírněním dýchacích obtíží.
objevuje se tlak na močový měchýř s pocitem nucení na močení. Snížená kapacita vede k polakisurii.
oplošťuje se přední stěna poševní. Poševní klenba se "rozvíjí". Současně dochází k zatlačení děložního hrdla až ke kosti křížové. Tyto jevy jsou patrné zejména u prvorodiček.
několik dní před začátkem porodu dochází k odloučení cervikální hlenové zátky. Před rodidly se objevuje hustý cervikální hlen, který může být s příměsí krve. Odchod hlenové zátky signalizuje otevírání cervikálního kanálu a tím začátek rozvíjení dolního děložního segmentu.
První doba porodní-doba otevírací
V tomto období dochází následkem pravidelných děložních kontrakcí (stahů) k pasivnímu rozvíjení dolního děložního segmentu. Děložní hrdlo se postupně otevírá, až zcela vymizí. Na konci I. doby porodní již není bariéra mezi dutinou děložní a pochvou. První dobu porodní dělíme na tři fáze.
V průběhu latentní fáze se kontrakce stabilizují a zvyšuje se jejich frekvence, trvání a intenzita. Kontrakce na počátku I. doby porodní mají mírnou intenzitu a objevují se v intervalech 10 - 15 minut a trvají 15 - 20 sekund. Na konci latentní fáze se objevují každých 5 - 7 minut a trvají 30 - 40 sekund. Na čípku nedochází k výrazným změnám. Postupně dochází k jeho spotřebování. Děložní hrdlo se zkracuje, až vznikne tenká porodnická branka. Její průměr je na konci latentní fáze 2 - 2,5 cm. V tomto období dochází k sestupu hlavičky do porodních rovin. Bolestivost kontrakcí se stupňuje a projevuje se buď bolestmi v podbříšku nebo v kříži. Trvání této fáze závisí na paritě rodičky, jejím duševním a somatickém stavu a na zevních vlivech a to zejména medikaci. V latentní fázi se tudíž hrdlo současně rozevírá a roztahuje za průběžného zkracování. Aktivní fáze je období mezi koncem latentní fáze (dilatace branky 2,5 cm) a dilatací (roztažením) branky do 8 cm. Je charakterizována zrychlením kontrakční aktivity. Kontrakce jsou relativně krátké a vedou k rychlému rozvoji nálezu na brance. Za jednu hodinu dojde u vícerodičky ke zvětšení nálezu o cca 3 cm, u prvorodičky o cca 1,2 cm. Tyto údaje jsou velmi orientační, délka trvání aktivní fáze je velmi individuální a závisí na mnoha faktorech. Tranzitorní fáze označuje období mírného zpomalení rozvoje porodního nálezu na brance a to od 8 cm až do úplného zajití branky. V tomto období dochází k sestupu naléhající části plodu do nižších rovin porodního kanálu. Frekvence děložních kontrakcí se zvyšuje, objevují se po 1 - 2 minutách a trvají 50 - 60 sekund. V tomto období většinou dochází ke spontánní ruptuře (roztržení) vaku blan. Může dojít ke slabému krvácení, jako následku dilatace děložního hrdla. Zvyšuje se intenzita sakralgií, zánikem branky končí první doba porodní. Druhá doba porodní-doba vypuzovací Začíná zánikem branky a končí porodem plodu. V tomto období pociťuje rodička potřebu zapojit břišní lis a to následkem tlaku sestupující hlavičky na nervové pleteně v oblasti pánevního dna. Může použít jak svalstvo přední stěny břišní tak bránice k podpoření děložních kontrakcí. Tím napomáhá k další progresi hlavičky směrem k pánevnímu východu. Na této fázi porodu se aktivně podílí tím, že koordinuje své dýchání a břišní lis s děložními kontrakcemi. V průběhu II. doby porodní se děložní kontrakce objevují každé 2 - 3 minuty a trvají 60 - 90 sekund. V průběhu tohoto období prochází plod přes dolní segment děložní, zašlou branku, pochvu a pánevní dno směrem k poševnímu vchodu. Stěna pochvy a svaly pánevního dna jsou napnuté a ztenčené. Druhá doba porodní by neměla přesáhnout jednu hodinu. Může dojít ke zvýšenému krvácení. Po vstupu hlavičky dojde k oddělení zadního amniálního prostoru a tudíž do porodu hlavičky neodtéká plodová voda. S postupným sestupem hlavičky plodu dochází k napínání perinea a labia se od sebe vzdalují. Jakmile hlavička dosáhne pánevního dna, objeví se v pánevním introitu. V tomto období se provádí v indikovaných případech nástřih hráze (episiotomie) a to jednak z důvodů chránění hráze matky před poraněním (rupturou), jednak k urychlení porodu a snížení tlaku na hlavičku a tím zamezení vzniku hypoxie (nedostatek kyslíku) plodu. Za průchodu porodními cestami provádí plod sérii pasivních pohybů, které nazýváme porodní mechanizmus. Těmi se přizpůsobuje tvaru porodního kanálu. Porodní mechanizmus vykonává hlavička plodu. Při poloze podélné hlavičkou vykonává základní mechanizmus hlavička, poté raménka. Po porodu ramének se rodí trup a konec pánevní již bez zvláštního mechanizmu. Plodová voda Množství plodové vody na konci těhotenství dosahuje průměrně 700 - 800 ml. Jakmile hlavička vstoupí do pánevního vchodu, odděluje se menší část plodové vody nacházející se před hlavičkou (přední plodová voda) od plodové vody, která zůstává nad obvodem hlavičky vstouplým do pánevního vchodu (zadní plodová voda). V těhotenství spočívá funkce plodové vody jednak v mechanické ochraně plodu před inzulty zvenčí, jednak ve vytvoření optimálního prostředí pro vývoj plodu. Za porodu se nejvíce uplatňuje faktor mechanické ochrany plodu. Přítomností plodové vody je plod v průběhu děložních kontrakcí stejnoměrně stlačován a tím je tlak přenášen na tělo plodu rovnoměrně. Cestou nejmenšího odporu je plodové vejce tlačeno směrem do děložního hrdla. Dolní pól vaku blan plní úlohu nárazníku a pružného dilatátoru dolního segmentu děložního. Umělá dirupce vaku blan. Pokud není provedena dirupce vaku blan, tento spontánně praská nejčastěji v průběhu aktivní fáze I. doby porodní. Po odtoku plodové vody se děložní kontrakce zesilují a průběh I. doby porodní se zkracuje. Třetí doba porodní-doba na lůžku Je obdobím v jehož průběhu dochází k porodu placenty, pupečníku, plodových obalů a retroplacentárního hematomu a dochází k poporodní retrakci myometria. Dělí se na tři období: fáze odlučovací. Děloha se po porodu plodu nápadně zmenší (retrahuje), získá kulovitý tvar a její fundus sahá zhruba k pupku. Po uplynutí cca 5 minut se obnovují děložní kontrakce, které jsou ale mnohem slabší než ve II. době porodní a rodička je často ani nepociťuje. Nazývají se kontrakce k lůžku. Objem dutiny děložní se zmenšuje a placenta, která se zmenšit nemůže je postupně odlupována od děložní stěny. Při odlučování placenty dochází k rupturám (prasknutí) cév, což vede ke krvácení mezi placentu a děložní stěnu. Tak se vytváří retroplacentární hematom, který se postupně zvětšuje a dále mechanicky napomáhá dalšímu odlučování placenty. K odloučení placenty většinou stačí jen několik děložních kontrakcí. fáze vypuzovací. Po odloučení lůžka děložní kontrakce neustávají a u rodičky se připojují pocity nucením na tlačení. Žena pak sama, nebo s pomocí porodníka placentu i blány vytlačí a porodí. fáze hemostatická. Po odloučení placenty dochází k zástavě krvácení uteroplacentárních cév. Doba poporodní Často bývá tato doba nazývána IV. doba porodní. Jde o tříhodinový interval po porodu placenty, ve kterém je žena nejvíce ohrožena časným poporodním krvácením. Po porodu placenty a plodových obalů se myometrium silně kontrahuje, děloha se zmenšuje, fundus sahá asi 3 prsty pod pupek. Palpačně je stěna děložní velmi tuhá. K dobré trombotizaci uterinních cév ligovaných kontrakcí děložní stěny je zapotřebí cca 3 hodin.
V průběhu latentní fáze se kontrakce stabilizují a zvyšuje se jejich frekvence, trvání a intenzita. Kontrakce na počátku I. doby porodní mají mírnou intenzitu a objevují se v intervalech 10 - 15 minut a trvají 15 - 20 sekund. Na konci latentní fáze se objevují každých 5 - 7 minut a trvají 30 - 40 sekund. Na čípku nedochází k výrazným změnám. Postupně dochází k jeho spotřebování. Děložní hrdlo se zkracuje, až vznikne tenká porodnická branka. Její průměr je na konci latentní fáze 2 - 2,5 cm. V tomto období dochází k sestupu hlavičky do porodních rovin. Bolestivost kontrakcí se stupňuje a projevuje se buď bolestmi v podbříšku nebo v kříži. Trvání této fáze závisí na paritě rodičky, jejím duševním a somatickém stavu a na zevních vlivech a to zejména medikaci. V latentní fázi se tudíž hrdlo současně rozevírá a roztahuje za průběžného zkracování. Aktivní fáze je období mezi koncem latentní fáze (dilatace branky 2,5 cm) a dilatací (roztažením) branky do 8 cm. Je charakterizována zrychlením kontrakční aktivity. Kontrakce jsou relativně krátké a vedou k rychlému rozvoji nálezu na brance. Za jednu hodinu dojde u vícerodičky ke zvětšení nálezu o cca 3 cm, u prvorodičky o cca 1,2 cm. Tyto údaje jsou velmi orientační, délka trvání aktivní fáze je velmi individuální a závisí na mnoha faktorech. Tranzitorní fáze označuje období mírného zpomalení rozvoje porodního nálezu na brance a to od 8 cm až do úplného zajití branky. V tomto období dochází k sestupu naléhající části plodu do nižších rovin porodního kanálu. Frekvence děložních kontrakcí se zvyšuje, objevují se po 1 - 2 minutách a trvají 50 - 60 sekund. V tomto období většinou dochází ke spontánní ruptuře (roztržení) vaku blan. Může dojít ke slabému krvácení, jako následku dilatace děložního hrdla. Zvyšuje se intenzita sakralgií, zánikem branky končí první doba porodní. Druhá doba porodní-doba vypuzovací Začíná zánikem branky a končí porodem plodu. V tomto období pociťuje rodička potřebu zapojit břišní lis a to následkem tlaku sestupující hlavičky na nervové pleteně v oblasti pánevního dna. Může použít jak svalstvo přední stěny břišní tak bránice k podpoření děložních kontrakcí. Tím napomáhá k další progresi hlavičky směrem k pánevnímu východu. Na této fázi porodu se aktivně podílí tím, že koordinuje své dýchání a břišní lis s děložními kontrakcemi. V průběhu II. doby porodní se děložní kontrakce objevují každé 2 - 3 minuty a trvají 60 - 90 sekund. V průběhu tohoto období prochází plod přes dolní segment děložní, zašlou branku, pochvu a pánevní dno směrem k poševnímu vchodu. Stěna pochvy a svaly pánevního dna jsou napnuté a ztenčené. Druhá doba porodní by neměla přesáhnout jednu hodinu. Může dojít ke zvýšenému krvácení. Po vstupu hlavičky dojde k oddělení zadního amniálního prostoru a tudíž do porodu hlavičky neodtéká plodová voda. S postupným sestupem hlavičky plodu dochází k napínání perinea a labia se od sebe vzdalují. Jakmile hlavička dosáhne pánevního dna, objeví se v pánevním introitu. V tomto období se provádí v indikovaných případech nástřih hráze (episiotomie) a to jednak z důvodů chránění hráze matky před poraněním (rupturou), jednak k urychlení porodu a snížení tlaku na hlavičku a tím zamezení vzniku hypoxie (nedostatek kyslíku) plodu. Za průchodu porodními cestami provádí plod sérii pasivních pohybů, které nazýváme porodní mechanizmus. Těmi se přizpůsobuje tvaru porodního kanálu. Porodní mechanizmus vykonává hlavička plodu. Při poloze podélné hlavičkou vykonává základní mechanizmus hlavička, poté raménka. Po porodu ramének se rodí trup a konec pánevní již bez zvláštního mechanizmu. Plodová voda Množství plodové vody na konci těhotenství dosahuje průměrně 700 - 800 ml. Jakmile hlavička vstoupí do pánevního vchodu, odděluje se menší část plodové vody nacházející se před hlavičkou (přední plodová voda) od plodové vody, která zůstává nad obvodem hlavičky vstouplým do pánevního vchodu (zadní plodová voda). V těhotenství spočívá funkce plodové vody jednak v mechanické ochraně plodu před inzulty zvenčí, jednak ve vytvoření optimálního prostředí pro vývoj plodu. Za porodu se nejvíce uplatňuje faktor mechanické ochrany plodu. Přítomností plodové vody je plod v průběhu děložních kontrakcí stejnoměrně stlačován a tím je tlak přenášen na tělo plodu rovnoměrně. Cestou nejmenšího odporu je plodové vejce tlačeno směrem do děložního hrdla. Dolní pól vaku blan plní úlohu nárazníku a pružného dilatátoru dolního segmentu děložního. Umělá dirupce vaku blan. Pokud není provedena dirupce vaku blan, tento spontánně praská nejčastěji v průběhu aktivní fáze I. doby porodní. Po odtoku plodové vody se děložní kontrakce zesilují a průběh I. doby porodní se zkracuje. Třetí doba porodní-doba na lůžku Je obdobím v jehož průběhu dochází k porodu placenty, pupečníku, plodových obalů a retroplacentárního hematomu a dochází k poporodní retrakci myometria. Dělí se na tři období: fáze odlučovací. Děloha se po porodu plodu nápadně zmenší (retrahuje), získá kulovitý tvar a její fundus sahá zhruba k pupku. Po uplynutí cca 5 minut se obnovují děložní kontrakce, které jsou ale mnohem slabší než ve II. době porodní a rodička je často ani nepociťuje. Nazývají se kontrakce k lůžku. Objem dutiny děložní se zmenšuje a placenta, která se zmenšit nemůže je postupně odlupována od děložní stěny. Při odlučování placenty dochází k rupturám (prasknutí) cév, což vede ke krvácení mezi placentu a děložní stěnu. Tak se vytváří retroplacentární hematom, který se postupně zvětšuje a dále mechanicky napomáhá dalšímu odlučování placenty. K odloučení placenty většinou stačí jen několik děložních kontrakcí. fáze vypuzovací. Po odloučení lůžka děložní kontrakce neustávají a u rodičky se připojují pocity nucením na tlačení. Žena pak sama, nebo s pomocí porodníka placentu i blány vytlačí a porodí. fáze hemostatická. Po odloučení placenty dochází k zástavě krvácení uteroplacentárních cév. Doba poporodní Často bývá tato doba nazývána IV. doba porodní. Jde o tříhodinový interval po porodu placenty, ve kterém je žena nejvíce ohrožena časným poporodním krvácením. Po porodu placenty a plodových obalů se myometrium silně kontrahuje, děloha se zmenšuje, fundus sahá asi 3 prsty pod pupek. Palpačně je stěna děložní velmi tuhá. K dobré trombotizaci uterinních cév ligovaných kontrakcí děložní stěny je zapotřebí cca 3 hodin.
Pro možnost psaní komentářů se 
Kategorie:
