Poruchy délky trvání těhotenství
Sem patří jak poruchy ve smyslu zkrácení gravidity, a to v I. trimestru (časný spontánní potrat, umělé ukončení těhotenství a mimoděložní těhotenství), ve II. trimestru (pozdní spontánní potrat) a ve III. trimestru (předčasný porod), tak poruchy ve smyslu prodloužení těhotenství (graviditas postterminalis).
1. Raný spontánní potrat (abortus spontaneus) Jde o samovolné ukončení těhotenství do 12. týdne gravidity. Rané spontánní potraty jsou velmi časté. Předpokládá se, že u každého osmého těhotenství dochází ke vzniku chromozomální poruchy, která vede ke spontánnímu potratu. Statisticky nelze všechny rané potraty zachytit vzhledem k velkému množství časných těhotenských ztrát, které jsou ženami vnímány jako běžné opoždění menstruace.
Příčiny
· Chromozomální aberace (odchylka) jsou nejčastější příčinou raných spontánních potratů, a to ve 40 % u těhotenství do 12. týdne těhotenství a v 75 % do 6. týdne. Chromozomální aberace jsou způsobeny jak věkem matky nad 35 let, tak působením škodlivin zevního prostředí.
· Imunologické příčiny (vznik protilátek).
· Cystická degenerace choria/změny, která vede nejčastěji ke spontánnímu potratu.
· Intraovulární infekce může být způsobena jak infekcí bakteriální a parazitární (toxoplazmóza/onemocnění), tak virovou (rubeola/onemocnění).
· Příčiny hormonální.
· Chronická onemocnění matky. Zvýšenou frekvenci raných spontánních potratů je možno sledovat u žen trpících diabetem, poruchami činnosti štítné žlázy a nadledvinek, u hypertoniček, u pacientek s poruchami krevní srážlivosti, při avitaminózách, u chorob ledvin a u kardiopatiček.
· Akutní horečnatá onemocnění (chřipka, močové infekce).
· Zavedení antikoncepčního nitroděložního tělíska (IUD).
· Zevní vlivy. Jde o různé druhy patologických návyků (kouření, alkoholismus, toxikomanie), o fyzikální vlivy (ionizační záření, elektrický proud) a o fyzické trauma (chronické otřesy, těžké únavy), také u nešetrného koitu.
· Psychogenní vlivy se velmi obtížně prokazují, nicméně mohou hrát roli u velmi úzkostlivých pacienek, zvláště v případech opakovaného potrácení.
· Potrat nevysvětlitelný, kdy se i při velmi detailním vyšetření nepodaří často příčinu potratu vysvětlit.
Projevy
· Hrozící potrat se projevuje slabým krvácením z hrdla a mírnými bolestmi v podbřišku. Příčinou krvácení bývá setrvačnost menstruačních cyklů. Pokud nejde o počátek probíhajícího potratu způsobeného závažnou poruchou plodového vejce/změny, může dojít při včasné léčbě k zástavě krvácení a těhotenství se dále vyvíjí.
· Počínající potrat. Jde o pochod již nezvratný, krvácení zesiluje a děložní kontrakce se stávají pravidelnými. Plynule přechází v: · Probíhající potrat, kde se k předchozím znakům připojuje rozšiřování se kanálu čípku děložního/změny a v hrdle se objevují části plodového vejce. · Úplný a neúplný potrat. Plodové vejce se může potratit buď celé nebo jeho části zůstávají zadrženy v děloze a vznikají zbytky po potratu, které neodstraněny vedou ke krvácení a sekundární infekci dutiny děložní. · Zmlklý potrat. Odumřelé plodové vejce nevyvolá děložní kontrakce a zůstává zadrženo v děloze. Pokud není odstraněno, může dojít k jeho infikování, vyvolává nepravidelné krvácení a po určité době může dojít buď k jeho potracení nebo v ojedinělých případech ke vstřebání. Prevence Cílem primární prevence je zamezit vlivům, které spontánní potrat vyvolávají, což často není pouze otázka medicínská, ale celospolečenská. U rizikových pacientek je vhodné preventivní podávání progestačních preparátů. Pacientky s chronickými onemocněními by měly otěhotnět plánovaně po kompenzaci svého zdravotního stavu. 2. Mimoděložní těhotenství (graviditas extrauterina) Při mimoděložním těhotenství dojde k implantaci blastocystymimo dutinu děložní. V 98 % případů je místem implantace vejcovod, nicméně vzácně se může těhotenství usídlit i na jiných místech. Frekvece V současnosti dochází k prudkému nárůstu frekvence mimoděložního těhotenství, a ta dosahuje poměru 1:80 až 300 nitroděložních těhotenství. Příčiny Příčinou jsou faktory, které zabraňují průchodu blastocysty do dutiny děložní: · chronické infekce vnitřních rodidel, · zavedené antikoncepční nitroděložní tělísko (IUD), · vrozené vady struktury vejcovodu, · stavy po operacích, zánětech, endometrióze, atd., · nádory uzavírající tlakem na vejcovod jeho průsvit, · stavy po vejcovodové chirurgii · těhotenství po asistované reprodukci (IVF a ET), · zvýšená nebo zpomalená peristaltika nebo aktivita řasinek vejcovodu, · endometrióza Blastocysta se implantuje na stěně vejcovodu stejným způsobem jako v děloze. Distenze svaloviny vejcovodu vede ke kolikovitým bolestem. Vzhledem k tomu, že tato není přizpůsobena nadměrnému rozepnutí plodového vejce, dojde většinou k ruptuře (roztržení) její stěny mezi 6. a 12. týdnem těhotenství. Vývoj vejcovodového mimoděložního těhotenství může být: · Vejcovodový potrat do dutiny břišní, který je provázen krvácením. Nástup příznaků je postupný. · Prasknutí vejcovodu, krvácení je intenzivní a nástup příznaků je rychlý. · Vstřebání plodového vejce dochází v 10 % případů. · Donošení vejcovodového těhotenství je vyjímečné. Může k němu dojít, pokud se blastocysta primárně usídlí ve vejcovodu. Poté je plod vypuzen do dutiny břišní, ale placenta zůstává lokalizovaná ve vejcovodu. Pro zhoršené prostorové podmínky mimo dutinu děložní může, ale také nemusí být postižen polohovými vývojovými vadami. Příznaky Velmi často bývají typické. Nicméně průběh mimoděložního těhotenství může být i atypický. Mezi typické příznaky patří triáda klasická: · Vynechání menstruace s následným opožděným a slabým menstruačním krvácením · Bolestivost. · Bolestivost na pohmat v postižené oblasti. Dalšími příznaky mimoděložního těhotenství jsou: · Nejisté známky těhotenství (ranní zvracení, napětí v prsou). · Zvětšení dělohy, které neodpovídá délce vynechání menstruace. · Bolest pod lopatkou nebo v ramenech jako následek dráždění bránice krvácením do dutiny břišní. 3. Pozdní spontánní potrat Je definován vypuzením života neschopného plodu o hmotnosti do 999 g po 12. týdnu gravidity. Příčiny Nejčastější příčinou je inkompetence hrdla. Může být vrozená, často spojená s nějakou formou děložní malformace (tvarová úchylka). Nejčastěji je získaná, po porodu velkého dítěte, nešetrnou dilatací (interupce) nebo po konizaci čípku. Dalšími příčinami jsou vrozené vývojové vady děložní . Průběh pozdního potratu se více podobá porodu než ranému potratu. Může dojít k odtoku plodové vody nebo nástupu pravidelných kontrakcí. 4. Předčasný porod (partus praematurus) Definice · Za předčasný porod je považováno ukončené těhotenství mezi 24. - 37. týdnem těhotenství. · Hmotnost novorozence je nižší než 2500 g. · Pokud je hmotnost plodu nižší než 1000 g a tento jeví známky života (akce srdeční, dýchací pohyby, reakce na podráždění a pulzace pupečníku), je ukončené těhotenství klasifikováno jako porod. · Pokud je hmotnost plodu menší než 500 g, klasifikujeme ukončené těhotenství jako porod, pokud plod jeví známky života déle než 24 hodin. · Pokud je hmotnost plodu menší než 1000 g a tento nejeví známky života, je ukončené těhotenství klasikováno jako potrat. Epidemiologie Frekvence prematurity byla v ČR v roce 1996 5,6 % a má mírně klesající tendenci. Perinatální mortalita je tvořena z 60 - 70 % stavy vzniklými jako následek předčasného porodu. Rizikové faktory předčasného porodu 50 % žen, které předčasně porodily, nemají žádné potíže z níže jmenovaných rizikových faktorů: Predisponující rizikové faktory: · špatná socioekonomická situace, nízké vzdělání, podvýživa, kouření více než 10 cigaret denně, · věk matky nižší než 16 nebo vyšší než 30 let, · předčasný porod v anamnéze (tyto pacientky předčasně porodí ve 20 - 30 %), · fyzicky náročné zaměstnání, psychosociální stres, · vrozené a získané vady děložní, chronické onemocnění ledvin. Komplikace v těhotenství vedoucí k předčasnému porodu: · močová infekce, · onemocnění matky (hypertenze, preeklampsie, eklampsie, astma, hypertyreóza, kardiopatie, cholecystopatie, anémie, drogová závislost), · stavy, které vedou k nadměrné distenzi stěny děložní (vícečetné těhotenství, vrozené vývojové vady plodu provázené polyhydramniem, dekompenzovaný diabetes mellitus, pokročilé stavy Rh izoimunizace), · krvácení v těhotenství · intrauterinní (nitroděložní) úmrtí plodu, · nitrobřišní chirurgický výkon, · intrauterinní infekce. Příčiny Přímý mechanizmus vzniku předčasné děložní činnosti je stále neznámý. Je pravděpodobné, že se na něm spolupodílí několik pochodů v organizmu matky a plodu. · Zvýšená citlivost tkání dělohy k placentárním steroidům, zvláště k estrogenům. · Zvýšená sekrece prostaglandinů při podráždění tkání dělohy nebo při odtoku plodové vody. · Sekrece oxytocinu plodem. · Snížený průtok krve dělohou vede ke zvýšené děložní kontraktilitě, jak je tomu v případě preeklampsie, vícečetného těhotenství, podvýživy, dehydratace a u těžkých kuřaček. Klinický průběh · Hrozící předčasný porod, pacientka má bolestivé pocity v podbřišku. Výtok z rodidel je hojnější a podobá se hlenové zátce. Může být zbarven krví. · Počínající předčasný porod. Bolestivé pocity se mění v pravidelné kontrakce. Hrdlo děložní se zkracuje a otevírá. · Předčasný porod v běhu, kontrakce se zesilují a intervaly mezi nimi se zkracují. Čípek je spotřebován a nález na brance se zvětšuje. Odtéká plodová voda. · Předtermínový odtok plodové vody. V 80 - 90 % dochází po odtoku plodové vody do 24 hodin ke spontánnímu nástupu děložní činnosti. Subjektivní údaje pacientky jako jsou premenstruální bolesti v podbřišku, tlak v malé pánvi, zvýšený výtok a časté močení jsou časné známky předčasného porodu. Pravidelné kontrakce, krvácení nebo masívní odtok plodové vody jsou již projevem závažné patologie vedoucí k předčasnému porodu. Prognostické hodnocení: před stanovením terapeutického postupu je nutné odhadnout, zdali je možné předčasný porod zastavit nebo zdali se jedná o proces nezvratný. 5. Prodloužené těhotenství (graviditas postterminalis) Za prodloužené těhotenství se považuje takové, které pokračuje i po ukončení 42. týdne a trvá tedy 294 dní a více. Frekvence Vzhledem k tomu, že je mnoho těhotenství ukončeno indukcí porodu před 42. týdnem gravidity ať už z lékařské nebo sociální indikace, je frekvence potermínového těhotenství nízká. Příčiny Obvykle je těžké zjistit přičinu potermínového těhotenství. Na tomto stavu se může podílet: · Rasové faktory. Zatímco u bílé rasy je frekvence potermínové gravidity 5 %, u černošek je 2 % a u asiatek je 2,3 %. · Opakované potermínové těhotenství. · Familiární vliv matky a sester těhotných s potermínovým těhotenstvím také častější opoždění potvrdil. · Věk. Čím je žena starší, tím později rodí. · Léčba hrozícího předčasného porodu nemá na frekvenci prodlouženého těhotenství vliv. · Nebyly prokázány fetální příčiny potermínového těhotenství (VVV plodu). Rizika prodlouženého těhotenství Hypermaturitas. Růst plodu pokračuje lineárně i po překročení termínu porodu. Pokud by nebyl uměle vyvolán porod, dosáhlo by zhruba 3 % novorozenců porodní hmotnosti 4500 g. Mezi následky porodu hypermaturitního plodu patří dystokie ramének, operační ukončení těhotenství (císařský řez) a zvýšená frekvence porodního poranění u matky. Dysmaturitas. Pokud funkce placenty nestačí pokrýt potřeby plodu, dojde ke vzniku dystrofie (porucha látkové výměny) plodu. Jak u hypermaturinních, tak u dysmaturinních novorozenců je oproti kontrolní populaci porozené v termínu vyšší jak perinatální morbidita (chorobnost), tak mortalita (úmrtnost). Diagnóza U diagnózy prodlouženého těhotenství se klade hlavní důraz na maximální zpřesnění termínu porodu. Reálný termín porodu se shoduje s termínem vypočteným zpravidla jen asi v 5 % případů. Momentálně nejpřesnější datací porodu je ultrazvukové vyšetření velikosti plodu v 16. týdnu, které samo o sobě zredukuje výskyt prodlouženého těhotenství více než o plovinu korekcí nesprávně určeného termínu porodu. U zbývajících skutečných prodloužených těhotenství je cílem diagnostiky (vyšetření se provádí od 41. týdne těhotenství 2 x týdně), zjistit stav plodu a včas zachytit signály, že další pokračování těhotenství by bylo pro plod rizikem. Léčba Přístup k potermínovému těhotenství může být vyčkávací nebo aktivní. Při vyčkávacím postupu jsou pravidelně sledovány funkce fetoplacentární jednotky. Těhotenství se ukončuje při nálezu patologie. Pokud nevykazují výše uvedená vyšetření patologické změny, nechá se těhotenství pokračovat až do spontánního nástupu děložní činnosti nebo do odtoku plodové vody. Aktivní přístup spočívá v ukončení těhotenství ve 41. týdnu gravidity indukcí porodu.
· Počínající potrat. Jde o pochod již nezvratný, krvácení zesiluje a děložní kontrakce se stávají pravidelnými. Plynule přechází v: · Probíhající potrat, kde se k předchozím znakům připojuje rozšiřování se kanálu čípku děložního/změny a v hrdle se objevují části plodového vejce. · Úplný a neúplný potrat. Plodové vejce se může potratit buď celé nebo jeho části zůstávají zadrženy v děloze a vznikají zbytky po potratu, které neodstraněny vedou ke krvácení a sekundární infekci dutiny děložní. · Zmlklý potrat. Odumřelé plodové vejce nevyvolá děložní kontrakce a zůstává zadrženo v děloze. Pokud není odstraněno, může dojít k jeho infikování, vyvolává nepravidelné krvácení a po určité době může dojít buď k jeho potracení nebo v ojedinělých případech ke vstřebání. Prevence Cílem primární prevence je zamezit vlivům, které spontánní potrat vyvolávají, což často není pouze otázka medicínská, ale celospolečenská. U rizikových pacientek je vhodné preventivní podávání progestačních preparátů. Pacientky s chronickými onemocněními by měly otěhotnět plánovaně po kompenzaci svého zdravotního stavu. 2. Mimoděložní těhotenství (graviditas extrauterina) Při mimoděložním těhotenství dojde k implantaci blastocystymimo dutinu děložní. V 98 % případů je místem implantace vejcovod, nicméně vzácně se může těhotenství usídlit i na jiných místech. Frekvece V současnosti dochází k prudkému nárůstu frekvence mimoděložního těhotenství, a ta dosahuje poměru 1:80 až 300 nitroděložních těhotenství. Příčiny Příčinou jsou faktory, které zabraňují průchodu blastocysty do dutiny děložní: · chronické infekce vnitřních rodidel, · zavedené antikoncepční nitroděložní tělísko (IUD), · vrozené vady struktury vejcovodu, · stavy po operacích, zánětech, endometrióze, atd., · nádory uzavírající tlakem na vejcovod jeho průsvit, · stavy po vejcovodové chirurgii · těhotenství po asistované reprodukci (IVF a ET), · zvýšená nebo zpomalená peristaltika nebo aktivita řasinek vejcovodu, · endometrióza Blastocysta se implantuje na stěně vejcovodu stejným způsobem jako v děloze. Distenze svaloviny vejcovodu vede ke kolikovitým bolestem. Vzhledem k tomu, že tato není přizpůsobena nadměrnému rozepnutí plodového vejce, dojde většinou k ruptuře (roztržení) její stěny mezi 6. a 12. týdnem těhotenství. Vývoj vejcovodového mimoděložního těhotenství může být: · Vejcovodový potrat do dutiny břišní, který je provázen krvácením. Nástup příznaků je postupný. · Prasknutí vejcovodu, krvácení je intenzivní a nástup příznaků je rychlý. · Vstřebání plodového vejce dochází v 10 % případů. · Donošení vejcovodového těhotenství je vyjímečné. Může k němu dojít, pokud se blastocysta primárně usídlí ve vejcovodu. Poté je plod vypuzen do dutiny břišní, ale placenta zůstává lokalizovaná ve vejcovodu. Pro zhoršené prostorové podmínky mimo dutinu děložní může, ale také nemusí být postižen polohovými vývojovými vadami. Příznaky Velmi často bývají typické. Nicméně průběh mimoděložního těhotenství může být i atypický. Mezi typické příznaky patří triáda klasická: · Vynechání menstruace s následným opožděným a slabým menstruačním krvácením · Bolestivost. · Bolestivost na pohmat v postižené oblasti. Dalšími příznaky mimoděložního těhotenství jsou: · Nejisté známky těhotenství (ranní zvracení, napětí v prsou). · Zvětšení dělohy, které neodpovídá délce vynechání menstruace. · Bolest pod lopatkou nebo v ramenech jako následek dráždění bránice krvácením do dutiny břišní. 3. Pozdní spontánní potrat Je definován vypuzením života neschopného plodu o hmotnosti do 999 g po 12. týdnu gravidity. Příčiny Nejčastější příčinou je inkompetence hrdla. Může být vrozená, často spojená s nějakou formou děložní malformace (tvarová úchylka). Nejčastěji je získaná, po porodu velkého dítěte, nešetrnou dilatací (interupce) nebo po konizaci čípku. Dalšími příčinami jsou vrozené vývojové vady děložní . Průběh pozdního potratu se více podobá porodu než ranému potratu. Může dojít k odtoku plodové vody nebo nástupu pravidelných kontrakcí. 4. Předčasný porod (partus praematurus) Definice · Za předčasný porod je považováno ukončené těhotenství mezi 24. - 37. týdnem těhotenství. · Hmotnost novorozence je nižší než 2500 g. · Pokud je hmotnost plodu nižší než 1000 g a tento jeví známky života (akce srdeční, dýchací pohyby, reakce na podráždění a pulzace pupečníku), je ukončené těhotenství klasifikováno jako porod. · Pokud je hmotnost plodu menší než 500 g, klasifikujeme ukončené těhotenství jako porod, pokud plod jeví známky života déle než 24 hodin. · Pokud je hmotnost plodu menší než 1000 g a tento nejeví známky života, je ukončené těhotenství klasikováno jako potrat. Epidemiologie Frekvence prematurity byla v ČR v roce 1996 5,6 % a má mírně klesající tendenci. Perinatální mortalita je tvořena z 60 - 70 % stavy vzniklými jako následek předčasného porodu. Rizikové faktory předčasného porodu 50 % žen, které předčasně porodily, nemají žádné potíže z níže jmenovaných rizikových faktorů: Predisponující rizikové faktory: · špatná socioekonomická situace, nízké vzdělání, podvýživa, kouření více než 10 cigaret denně, · věk matky nižší než 16 nebo vyšší než 30 let, · předčasný porod v anamnéze (tyto pacientky předčasně porodí ve 20 - 30 %), · fyzicky náročné zaměstnání, psychosociální stres, · vrozené a získané vady děložní, chronické onemocnění ledvin. Komplikace v těhotenství vedoucí k předčasnému porodu: · močová infekce, · onemocnění matky (hypertenze, preeklampsie, eklampsie, astma, hypertyreóza, kardiopatie, cholecystopatie, anémie, drogová závislost), · stavy, které vedou k nadměrné distenzi stěny děložní (vícečetné těhotenství, vrozené vývojové vady plodu provázené polyhydramniem, dekompenzovaný diabetes mellitus, pokročilé stavy Rh izoimunizace), · krvácení v těhotenství · intrauterinní (nitroděložní) úmrtí plodu, · nitrobřišní chirurgický výkon, · intrauterinní infekce. Příčiny Přímý mechanizmus vzniku předčasné děložní činnosti je stále neznámý. Je pravděpodobné, že se na něm spolupodílí několik pochodů v organizmu matky a plodu. · Zvýšená citlivost tkání dělohy k placentárním steroidům, zvláště k estrogenům. · Zvýšená sekrece prostaglandinů při podráždění tkání dělohy nebo při odtoku plodové vody. · Sekrece oxytocinu plodem. · Snížený průtok krve dělohou vede ke zvýšené děložní kontraktilitě, jak je tomu v případě preeklampsie, vícečetného těhotenství, podvýživy, dehydratace a u těžkých kuřaček. Klinický průběh · Hrozící předčasný porod, pacientka má bolestivé pocity v podbřišku. Výtok z rodidel je hojnější a podobá se hlenové zátce. Může být zbarven krví. · Počínající předčasný porod. Bolestivé pocity se mění v pravidelné kontrakce. Hrdlo děložní se zkracuje a otevírá. · Předčasný porod v běhu, kontrakce se zesilují a intervaly mezi nimi se zkracují. Čípek je spotřebován a nález na brance se zvětšuje. Odtéká plodová voda. · Předtermínový odtok plodové vody. V 80 - 90 % dochází po odtoku plodové vody do 24 hodin ke spontánnímu nástupu děložní činnosti. Subjektivní údaje pacientky jako jsou premenstruální bolesti v podbřišku, tlak v malé pánvi, zvýšený výtok a časté močení jsou časné známky předčasného porodu. Pravidelné kontrakce, krvácení nebo masívní odtok plodové vody jsou již projevem závažné patologie vedoucí k předčasnému porodu. Prognostické hodnocení: před stanovením terapeutického postupu je nutné odhadnout, zdali je možné předčasný porod zastavit nebo zdali se jedná o proces nezvratný. 5. Prodloužené těhotenství (graviditas postterminalis) Za prodloužené těhotenství se považuje takové, které pokračuje i po ukončení 42. týdne a trvá tedy 294 dní a více. Frekvence Vzhledem k tomu, že je mnoho těhotenství ukončeno indukcí porodu před 42. týdnem gravidity ať už z lékařské nebo sociální indikace, je frekvence potermínového těhotenství nízká. Příčiny Obvykle je těžké zjistit přičinu potermínového těhotenství. Na tomto stavu se může podílet: · Rasové faktory. Zatímco u bílé rasy je frekvence potermínové gravidity 5 %, u černošek je 2 % a u asiatek je 2,3 %. · Opakované potermínové těhotenství. · Familiární vliv matky a sester těhotných s potermínovým těhotenstvím také častější opoždění potvrdil. · Věk. Čím je žena starší, tím později rodí. · Léčba hrozícího předčasného porodu nemá na frekvenci prodlouženého těhotenství vliv. · Nebyly prokázány fetální příčiny potermínového těhotenství (VVV plodu). Rizika prodlouženého těhotenství Hypermaturitas. Růst plodu pokračuje lineárně i po překročení termínu porodu. Pokud by nebyl uměle vyvolán porod, dosáhlo by zhruba 3 % novorozenců porodní hmotnosti 4500 g. Mezi následky porodu hypermaturitního plodu patří dystokie ramének, operační ukončení těhotenství (císařský řez) a zvýšená frekvence porodního poranění u matky. Dysmaturitas. Pokud funkce placenty nestačí pokrýt potřeby plodu, dojde ke vzniku dystrofie (porucha látkové výměny) plodu. Jak u hypermaturinních, tak u dysmaturinních novorozenců je oproti kontrolní populaci porozené v termínu vyšší jak perinatální morbidita (chorobnost), tak mortalita (úmrtnost). Diagnóza U diagnózy prodlouženého těhotenství se klade hlavní důraz na maximální zpřesnění termínu porodu. Reálný termín porodu se shoduje s termínem vypočteným zpravidla jen asi v 5 % případů. Momentálně nejpřesnější datací porodu je ultrazvukové vyšetření velikosti plodu v 16. týdnu, které samo o sobě zredukuje výskyt prodlouženého těhotenství více než o plovinu korekcí nesprávně určeného termínu porodu. U zbývajících skutečných prodloužených těhotenství je cílem diagnostiky (vyšetření se provádí od 41. týdne těhotenství 2 x týdně), zjistit stav plodu a včas zachytit signály, že další pokračování těhotenství by bylo pro plod rizikem. Léčba Přístup k potermínovému těhotenství může být vyčkávací nebo aktivní. Při vyčkávacím postupu jsou pravidelně sledovány funkce fetoplacentární jednotky. Těhotenství se ukončuje při nálezu patologie. Pokud nevykazují výše uvedená vyšetření patologické změny, nechá se těhotenství pokračovat až do spontánního nástupu děložní činnosti nebo do odtoku plodové vody. Aktivní přístup spočívá v ukončení těhotenství ve 41. týdnu gravidity indukcí porodu.
-
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Blogy a články kategorie Porod-Moje těhotenství.cz
| Katalog obchodů a služeb pro těhotné: |
|



