Mezi čtvrtým a osmým měsícem se u kojence rozvíjí velká škála dovedností a dítě se učí lépe ovládat své tělo. Pokud zrovna nespí, vyplňuje každý okamžik nějakou aktivitou. Hraje si s hračkami, které se mu dostanou do ruky, a testuje je v ústech. Spoustu toho „napovídá“ a zvuky, které vydává, jsou různorodější a čím dál tím složitější. Pouští se do sociální interakce a reaguje na všechny možné podněty z okolí, na výraz tváře a na gesta, na příchody a odchody lidí, kteří patří do jeho světa. V tomto období jsou děti spokojené a společenské. Nedělá jim potíže přecházet od spontánní vlastní aktivity k sociálním aktivitám iniciovaným druhými.

Vývojové a růstové profily
Růst a tělesné znaky
Na váze přibírá přibližně 2,2 kg měsíčně.
Má dvojnásobek porodní váhy.
Vyroste přibližně o 1,3 cm za měsíc. Průměrná délka je 70 až 74 cm.
Obvod hlavy je skoro stejný jako obvod hrudníku.
Obvod hlavy se zvětšuje o 0,95 cm za měsíc do šestého až sedmého měsíce, pak o 0,47 cm měsíčně. Postupné zvětšování obvodu hlavy je známkou zdravého růstu mozku.
Dýchá do břicha, za minutu nadechne a vydechne dvacet pětkrát až padesátkrát, podle míry aktivity. Rytmus dechu se u jednotlivých dětí liší.
Začínají se objevovat zuby, jako první horní a dolní řezáky. Prořezávání zubů je někdy provázeno zarudnutím a otokem dásní. Dítě ve zvýšené míře slintá, žvýká, kouše a vkládá předměty do úst.
Nohy mohou být stále trochu křivé, ale postupem času bude zakřivení mizet.
Ustaluje se skutečná barva očí.

Motorický vývoj

Mění se reflexivní chování:
-dobře funguje mrkací reflex;
-sací reflex se ztrácí a sání se stává volní aktivitou;
- vyhasíná Moroův reflex;
- ke konci tohoto období se začíná projevovat „parašutistický“ reflex (když dítě držíme v horizontální poloze tváří k zemi a najednou s ním klesneme, rozhodí jakoby na ochranu paže);
- objevuje se polykací reflex (složitější forma polykání, při které se jazyk pohybuje proti patru); díky tomuto reflexu může dítě posunovat pevnou potravu z přední části úst do zadní a tam ji polykat.

Malé předměty uchopuje palcem a ukazovákem (klíšťkový úchop).
Zprvu se natahuje po předmětech oběma rukama současně, později buď jednou, nebo druhou rukou.
Přendává předměty z jedné ruky do druhé. Předměty uchopuje celou rukou (dlaňový úchop).
Ohmatává předměty, tluče a třese s nimi, všechno si strká do úst.
Samo si drží láhev.
Sedí samo bez opory, hlavu i záda drží zpříma, paže drží před tělem, aby se o ně mohlo opřít.
Z lehu se dokáže vzepřít na rukou a kolena dát pod sebe, což je pozice, ve které bude později lézt. Zatím se komíhá dopředu a dozadu, ale většinou se ještě nehýbe z místa.
Když ho položíte na záda, zdvihá hlavu.
Dokáže se překulit z lehu na břiše do lehu na zádech a obráceně.
V pozici na břiše se někdy náhodně posune dozadu. Brzy se naučí lézt dopředu.
Líbí se mu, když ho někdo drží ve stoji, zvláště na klíně. Radostně poskakuje na místě.

Parašutistický reflex

Percepčně-kognitivní vývoj

Poznává známé hlasy a zvuky a otáčí se za nimi. Na tomto chování si lze cvičně ověřit, že dítě dobře slyší.
Dokáže zaostřit i na malé předměty a natahuje se po nich.
S pomocí rukou, úst a očí zkoumá vlastní tělo, hračky a okolí.
Napodobuje některé činnosti, např. tleskání „paci, paci, pacičky“, mávání „pa-pa“ a dělání „kuk“.
Bojí se, aby nespadlo z výšky, např. ze stolu nebo ze schodů. Tento strach jasně dokazuje, že už je u něho rozvinuto vnímání hloubky.
Dívá se z postýlky nebo sedačky po předmětech, které spadnou. S potěšením vyhazuje předměty na zem, aby mu je rodič nebo pečovatel znovu podal.
Hledá hračku nebo jídlo, které je zcela schováno pod šátkem nebo za zástěnou. Začíná chápat, že předměty existují dál, i když je nevidí. (Piaget to nazývá „stálostí objektu“.)
Zkoumá předměty různým způsobem: prohlíží si je, převrací, ohmatává, tluče s nimi a třese.
Sbírá převrácené předměty. (Jinými slovy, pozná hrnek, i když je dnem vzhůru.)
Nedokáže zacházet se dvěma hračkami najednou. Druhé hračky si buď nevšímá, nebo odloží první, aby se mohl zaměřit na druhou.
Po předmětech sahá se stejnou přesností pravou i levou rukou.
Aktivně si hraje s malými hračkami, jako je chrastítko nebo kostka.
Při hře buší předměty o sebe. Tluče lžící o stůl.
Stále si všechno strká do úst.
Vytváří si pevnou vazbu k matce nebo jiné pečující osobě a současně si stále lépe uvědomuje stálost objektu.

Vývoj řeči a jazyka

Reaguje správně na vlastní jméno a jednoduché pokyny, jako je „papej“ nebo „udělej pa-pa“.
Napodobuje některé neřečové zvuky, jako je kýchání, mlaskání jazykem nebo pleskání rtů.
Umí vyslovit všechny samohlásky a některé souhlásky: např. b, p, t.
Reaguje na tón hlasu druhých lidí, ze kterého poznává hněv, hravost nebo smutek.
Různými zvuky vyjadřuje emoce, jako je radost, spokojenost a hněv.
„Povídá si“ s hračkami.
Opakuje za sebou stejné slabiky: ba, ba, ba.
Reaguje různě na různé zvuky, např. na hukot vysavače, zvonění telefonu nebo štěkot psa. Někdy se rozpláče nebo rozfňuká a bude potřebovat, aby ho rodič nebo pečovatel uklidnil.

Osobnostně-sociální vývoj

Rádo sleduje okolí; pozoruje lidi a dění kolem sebe.
Postupně si uvědomuje sebe sama jako svébytnou bytost, oddělenou od ostatních.
Je extrovertnější a společenštější: usmívá se, brouká si a natahuje se po předmětech a lidech.
Rozlišuje mezi cizími lidmi, pečovateli, rodiči a sourozenci a různě na ně reaguje.
Reaguje adekvátně na různé výrazy obličeje: zamračení, úsměv.
Napodobuje výrazy tváře, pohyby a zvuky.
Z počátku tohoto období se k cizím lidem chová stále přátelsky a důvěřivě, později je nesvůj, když s ním navazuje kontakt někdo cizí nebo když má s neznámým člověkem zůstat o samotě. Jde o tzv. úzkostnou reakci na cizí osobu.
Rádo se chová a mazlí. Přání, aby ho někdo vzal do náručí, dává najevo zdvižením paží.
Pokud jsou tělesné a emoční potřeby dítěte důsledně uspokojovány, upevňuje si vůči rodičům a pečovatelům vztah založený na důvěře. Kolem šestého měsíce začíná zřetelně upřednostňovat primárního pečovatele.
Hlasitě se směje.
Rozčiluje se, když mu někdo vezme hračku nebo jiný předmět.
Říká si o pozornost pohyby těla, hlasovým vyjádřením nebo obojím.

Zatím je ještě přátelské k cizím lidem

DENNÍ AKTIVITY DĚTÍ OD ČTYŘ DO OSMI MĚSÍCŮ

Strava

Čas krmení se srovnává s rodinným rozvrhem. Obvykle se krmí třikrát až čtyřikrát denně, pokaždé 185 až 250 g, v závislosti na tom, jak dítě spí.
Zajímá se o vše, co souvisí s krmením; během krmení se natahuje po hrnku a lžičce.
Po probuzení vydrží čekat na první ranní krmení půl hodiny i déle.
Nemá tak silnou potřebu sát.
Začíná přijímat malá množství pevné potravy, jako jsou cereálie a zelenina, jestliže se je podaří umístit na zadní část jazyka. (Pokud zůstanou vepředu, dítě je vyplivne.)
Jakmile se nasytí, zavírá ústa a odvrací hlavu od jídla.

Toaleta, koupání, oblékání

Je rádo svlečené.
Při koupání bujaře cáká oběma rukama a někdy i nohama.
Neustále něčím zaměstnává ruce a nic v jeho dosahu není v bezpečí – co lze rozlít, rozlije, všechno si strká do úst nebo hází na podlahu.
Dokáže si sundat ponožky. Hraje si s tkaničkami, knoflíky a suchými zipy na oblečení.
Stolici má obvykle jednou denně.
Močí často a ve větším množství. Děvčata mívají mezi močením delší intervaly než chlapci.

Spánek

Ráno se budí mezi šestou a osmou hodinou. Usíná většinou brzy po večerním krmení.
Nebudí se na noční krmení.
V noci spí jedenáct až třináct hodin.
Během dne si dvakrát až třikrát zdřímne. (Mezi jednotlivými dětmi však bývá velký rozdíl.)

Hry a sociální aktivity

Rádo leží na zádech. Prohýbá se v zádech, kope, natahuje nohy vzhůru, chytá se za chodidla a strká si je do úst.
Se zájmem a potěšením pozoruje vlastní ruce. V zaujetí někdy piští.
Rádo si hraje s měkkými pískacími hračkami a chrastítky. Strká si je do úst, kouše do nich a žvýká je.
Radostně si „povídá“: brebentí, brouká si a vydává různé pištivé zvuky.
Dělá rozdíly mezi lidmi: ožívá mezi známými osobami a nevšímá si lidí cizích nebo v jejich přítomnosti dává najevo úzkost.
Líbí se mu rytmické činnosti: poskakování, natřásání a mírné pohupování.

TIPY PRO RODIČE A PEČOVATELE

Učení a rozvíjení aktivit dítěte

Průběžně se věnujte předchozím doporučovaným činnostem: napodobujte zvuky, výrazy a pohyby dítěte; jmenujte jednotlivé části těla; dívejte se spolu do zrcadla a dělejte na sebe obličeje; předčítejte mu, mluvte na něj a zpívejte mu.
Spojujte jméno dítěte s tím, co dělá, aby se ho naučilo znát: „Honzík se usmívá,“ „Anička otevřela oči.“
Dejte dítěti hračky, chrastítka a předměty z domácnosti, které dělají hluk, a nechte ho, ať s nimi třese a mává (např. lžičky, sada klíčů, šejkr, plechovky, pískací hračky – nezapomeňte však při tom na „pravidlo pěsti“, str. 61).
Nad postýlku připevněte hrazdu se zavěšenými hračkami. Menší dítě může do hraček plácat, starší si s nimi bude hrát jinak, pokaždé se při tom ale bude učit koordinovat oči a ruce. Doma sestavené hrazdičky se zavěšenými bezpečnými předměty z domácnosti slouží stejně dobře jako kupované.
Pusťte si hudbu z rozhlasu nebo kazetového magnetofonu a pohybujte se s dítětem do rytmu. Měňte tempo a pohyby: pohupujte se, dělejte taneční kroky, točte se v kruhu. Tancujte před zrcadlem a popisujte dítěti dané pohyby.
Vyhraďte si dostatek času na koupání. Během koupání má totiž dítě velkou příležitost učit se a rozvíjet se ve všech oblastech, a přitom si užije spoustu zábavy.
Hrajte s dítětem Berany, berany, duc, Paci, paci, pacičky, Takhle jedou páni a všelijaké improvizované hry, jaké vás zrovna napadnou. Můžete se např. střídat v mávání chrastítky nebo si jemně třít čelo o čelo.

Další rozvíjející aktivity

Učte dítě jednoduché hry a snadná gesta. Ukazujte mu, jak se mává na rozloučenou, jak se tleská a jak se dává pusa.
Vezměte dítě před zrcadlo, aby na sebe vidělo. Ukažte na ně a vyslovte jeho jméno. Pak ukažte na sebe a řekněte „máma“ nebo „táta“. Dítě tak postupně začne rozlišovat mezi sebou a ostatními.
Dávejte dítěti různé nové předměty, aby si je mohlo ohmatat a prozkoumat. Poskytněte mu příležitost k různým hmatovým vjemům (např. předměty měkké, tvrdé, hebké, drsné, chladivé) a k objevování možností různých materiálů (papír na trhání, hliníkovou fólii na mačkání apod.).
Co nejvíce dítěti čtěte, protože čtení není nikdy dost. Děti rády poslouchají stejný příběh stále dokola. Ukazujte dítěti obrázky a říkejte mu, co je na nich namalované.
Dejte dítěti na hraní umělohmotné kelímky a láhve (např. od margarínu, šamponu nebo mléka). Bude si je strkat do úst a žvýkat, kutálet je, všelijak s nimi manipulovat, dávat na jednu hromadu a strkat do nich různé drobnosti nebo kostky. Všechno to pak může zamíchat dřevěnou lžící.
Pořiďte dítěti jasně barevné hračky s tlačítky, které by mohlo mačkat. Vhodný je např. dětský telefon nebo hrací skříňka. Děti v tomhle věku také fascinují hračky, které se dají skládat na sebe, a předměty s víkem.

NA CO DÁVAT POZOR Z HLEDISKA SPRÁVNÉHO VÝVOJE

Poraďte se s dětským lékařem nebo jiným odborníkem, pokud na konci osmého měsíce života vaše dítě:

Adekvátně nepřibírá na váze, neroste a nezvětšuje se mu obvod hlavy. (Zvýšená pozornost je namístě jak v případě příliš pomalého, tak příliš rychlého růstu.)
Nezkoumá vlastní ruce ani předměty, které mu do nich vložíte.
Nedrží chrastítko a netřese s ním.
Nesměje se, neusmívá se ani si nebrouká.
Nehledá schované předměty.
Neužívá „klíšťkový úchop“ k uchopování předmětů.
Nemá zájem o hry typu „Paci, paci, pacičky“ a dělání „kuk“.
Nezajímá se o nové a neobvyklé zvuky.
Nenatahuje se po předmětech a nebere je do rukou.
Neumí samo sedět.
Nezačíná jíst pevnou potravu.

Článek je z knihy Přehled vývoje dítěte od prenatálního období do 8 let