Není žádnou novinkou, že porodní praxe se v jednotlivých zemích dost liší. Z rozhovoru s Alenou Chrastinovou, studentkou Fakulty humanitních studií Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, se dozvíte, jakým způsobem probíhají porody ve Finsku, kde jeden semestr studovala obor porodní asistence a následně získala také praktické zkušenosti.
Aleno, ve Finsku jste mimo studia absolvovala i praxi, je to tak?
Ano. Akorát ze začátku nebyla volná místa přímo na porodním oddělení, tak jsem pracovala na ORL v centru pro mentálně postižené. Ale později jsem se konečně dostala k porodnictví.
Je studium ve Finsku odlišné od studia na Fakultě humanitních studií?
Ve Finsku mají celkově jiný systém. U nás se semestr učíte, poté jdete na praxi a až potom přichází zkouškové období. Ve Finsku máte blok určitých předmětů, poté uděláte zkoušky a až je jistota, že danou oblast ovládáte, jdete na praxi. Řekla bych, že je to tak logičtější. Navíc ve Finsku studium netrvá tři roky jako v České republice, ale čtyři a půl let. Ale samotná kvalita učiva je podle mého názoru kvalitnější a důraznější v České republice.
A jaký je ve Finsku přístup učitele ke studentů?
Učitelé i studenti si jsou absolutně rovni. Studenti dokonce mohou učitele oslovovat křestními jmény. Navíc se tam setkáte s úplně jiným přístupem k těhotným studentkám, ale i těhotným celkově. Častokrát stojí kočárky před třídou (usmívá se Alena).
Jaké je ve Finsku postavení porodních asistentek?
Porodní asistentky mají v nemocnici mnohem větší kompetence, než je tomu u nás. V České republice, i přestože většinu porodu odvede porodní asistentka sama, je vždy přítomen doktor. Ve Finsku si vše sama obstará porodní asistentka a doktor se přivolá pouze v případě vážnějších komplikací. I co se týče platu, tak porodní asistentka si ve Finsku vydělá zhruba třikrát více než tady.
Měla jste ve Finsku možnost být u porodu?
Ano, měla. Odrodila jsem osm dětí (směje se Alena). V místnosti jsme vždy byly jen rodička, otec dítěte, já a porodní asistentka, která na porod pouze dohlížela a tlumočila rodičkám z angličtiny do finštiny. Navíc jsem i tamější profesionální porodní asistentce ukázala jak rodit na porodní stoličce, jelikož ona dříve tuto metodu ani neviděla ani nevyzkoušela.
Uznávají Finové alternativní porody?
To je věc, která mě na Finsku zamrzela. Ve Finsku se alternativní porody příliš nedělaly, aspoň tedy na těch pracovištích, kde jsem měla praxi já. Ve Zlíně v porodnici je například porod do vody naprosto běžná záležitost.
Jakou řečí jste se ve Finsku domlouvala?
Měla jsem sice hodiny finštiny, ale komunikace probíhala bez problému anglicky. To se mi na Finsku moc líbilo, že všichni ovládají cizí jazyk. S tím se u nás často nesetkáte. Kromě své rodné finštiny se v tamních nemocnicích mluví plynule i anglicky a švédsky.
Jaká je ve Finsku poporodní péče?
V České republice rodička odchází domů po třech až čtyřech dnech, ve Finsku po dvou. Finky jsou celkově velmi odolné, jsou to železné lady (zdůrazňuje Alena zdatnost Finek). Také si každá žena může být jistá, že před porodem a po něm dostane vlastní pokoj.
Jaké jsou vaše vyhlídky do budoucna? Ráda bych pracovala na porodním sále nebo u novorozenců na Jednotce intenzivní péče, ale na to mi nestačí bakalářský titul. Proto budu muset dodělat magisterský titul na jiné univerzitě (pozn. FHS nemá navazující magisterské studium) Pokud bych nesehnala zaměstnání v ČR, odjela bych pracovat do Finska.
Aleno, děkujeme za rozhovor a přejeme hodně úspěchů ve Vaší kariéře.
Vyprávění Aleny Chrastinové o jejích zkušenostech z Finska zazní v rámci Kongresu porodních asistentek s tématem Pohledy na porod dne 30. dubna 2009 v Academia centru na Mostní ulici ve Zlíně. Kongres je určený profesionálním porodním asistentkám, studentkám porodní asistence, vyučujícím porodní asistence na všech vzdělávacích ústavech v České i Slovenské republice, středním zdravotnickým školám z Moravy a dětským sestrám z praxe. Kongres zároveň patří do celoživotního vzdělávání a jak aktivní, tak i pasivní účinkující získávají ocenění formou kreditů.
Více informací a také přihlášky na kongres najdete na www.pohledynaporod.utb.cz .
Aleno, ve Finsku jste mimo studia absolvovala i praxi, je to tak?
Ano. Akorát ze začátku nebyla volná místa přímo na porodním oddělení, tak jsem pracovala na ORL v centru pro mentálně postižené. Ale později jsem se konečně dostala k porodnictví.
Je studium ve Finsku odlišné od studia na Fakultě humanitních studií?
Ve Finsku mají celkově jiný systém. U nás se semestr učíte, poté jdete na praxi a až potom přichází zkouškové období. Ve Finsku máte blok určitých předmětů, poté uděláte zkoušky a až je jistota, že danou oblast ovládáte, jdete na praxi. Řekla bych, že je to tak logičtější. Navíc ve Finsku studium netrvá tři roky jako v České republice, ale čtyři a půl let. Ale samotná kvalita učiva je podle mého názoru kvalitnější a důraznější v České republice.
A jaký je ve Finsku přístup učitele ke studentů?
Učitelé i studenti si jsou absolutně rovni. Studenti dokonce mohou učitele oslovovat křestními jmény. Navíc se tam setkáte s úplně jiným přístupem k těhotným studentkám, ale i těhotným celkově. Častokrát stojí kočárky před třídou (usmívá se Alena).
Jaké je ve Finsku postavení porodních asistentek?
Porodní asistentky mají v nemocnici mnohem větší kompetence, než je tomu u nás. V České republice, i přestože většinu porodu odvede porodní asistentka sama, je vždy přítomen doktor. Ve Finsku si vše sama obstará porodní asistentka a doktor se přivolá pouze v případě vážnějších komplikací. I co se týče platu, tak porodní asistentka si ve Finsku vydělá zhruba třikrát více než tady.
Měla jste ve Finsku možnost být u porodu?
Ano, měla. Odrodila jsem osm dětí (směje se Alena). V místnosti jsme vždy byly jen rodička, otec dítěte, já a porodní asistentka, která na porod pouze dohlížela a tlumočila rodičkám z angličtiny do finštiny. Navíc jsem i tamější profesionální porodní asistentce ukázala jak rodit na porodní stoličce, jelikož ona dříve tuto metodu ani neviděla ani nevyzkoušela.
Uznávají Finové alternativní porody?
To je věc, která mě na Finsku zamrzela. Ve Finsku se alternativní porody příliš nedělaly, aspoň tedy na těch pracovištích, kde jsem měla praxi já. Ve Zlíně v porodnici je například porod do vody naprosto běžná záležitost.
Jakou řečí jste se ve Finsku domlouvala?
Měla jsem sice hodiny finštiny, ale komunikace probíhala bez problému anglicky. To se mi na Finsku moc líbilo, že všichni ovládají cizí jazyk. S tím se u nás často nesetkáte. Kromě své rodné finštiny se v tamních nemocnicích mluví plynule i anglicky a švédsky.
Jaká je ve Finsku poporodní péče?
V České republice rodička odchází domů po třech až čtyřech dnech, ve Finsku po dvou. Finky jsou celkově velmi odolné, jsou to železné lady (zdůrazňuje Alena zdatnost Finek). Také si každá žena může být jistá, že před porodem a po něm dostane vlastní pokoj.
Jaké jsou vaše vyhlídky do budoucna? Ráda bych pracovala na porodním sále nebo u novorozenců na Jednotce intenzivní péče, ale na to mi nestačí bakalářský titul. Proto budu muset dodělat magisterský titul na jiné univerzitě (pozn. FHS nemá navazující magisterské studium) Pokud bych nesehnala zaměstnání v ČR, odjela bych pracovat do Finska.
Aleno, děkujeme za rozhovor a přejeme hodně úspěchů ve Vaší kariéře.
Vyprávění Aleny Chrastinové o jejích zkušenostech z Finska zazní v rámci Kongresu porodních asistentek s tématem Pohledy na porod dne 30. dubna 2009 v Academia centru na Mostní ulici ve Zlíně. Kongres je určený profesionálním porodním asistentkám, studentkám porodní asistence, vyučujícím porodní asistence na všech vzdělávacích ústavech v České i Slovenské republice, středním zdravotnickým školám z Moravy a dětským sestrám z praxe. Kongres zároveň patří do celoživotního vzdělávání a jak aktivní, tak i pasivní účinkující získávají ocenění formou kreditů.
Více informací a také přihlášky na kongres najdete na www.pohledynaporod.utb.cz .





Zajímavý článek,
rodila jsem v Rakousku a přijde mi, že to bude podobné. Také jsem rodila jen s PA a doktorka vždy jen nakoukla, zda je vše v pořádku. Porod jsem měla bez problémů, tak jsem vnímala i okolí - příjemné, tlumené světlo, PA mluvila klidně a hodně potichu, takže miminko se narodilo do příjemné atmosféry.