O porodech se hovoří a píše často. Těhotenství, porod a šestinedělí jsou primárně „jiným“ fyziologickým stavem, vyžadujícím určitý dohled, péči a radu, léčba či operace jsou ale nutné jen v některých případech. Proto jsou možnosti žen (a jejich partnerů) rozhodovat o poskytované péči mnohem větší než v jiných oborech a také kompetence porodních asistentek jsou vyšší než u všeobecných sester. U porodnictví a porodní asistence jsou tak problémy našeho zdravotnictví viditelnější než v jiných oborech.

Poté, co novorozené děťátko spatří světlo světa, uloží se v teplé pleně na břicho matky, nebo se podrží ve výši jejího těla a porodník po chvilce přeruší pupeční šňůru. Život začíná.
Těsný kontakt dítěte „kůže na kůži – skin to skin“ působí na matku i dítě blahodárně. Pomáhá jí zapomenout na bolesti spojené s porodem. Pro novorozence je matčino tělo přirozeným zdrojem tepla. Sestra dítě opatrně osuší a jen pokud je třeba, odsaje ústa a nos. Ošetří pupeční pahýl svorkou nebo krátkým podvazem, novorozence označí a nechá v těsném kontaktu u matky. Je-li matka unavená, uloží se dítě do vyhřívaného lůžka v její blízkosti nebo poblíž obou rodičů. V následujících dvou hodinách se sestra s maminkou věnuje prvnímu přiložení k prsu. Vážení, měření a všechny další procedury, včetně ošetření očí je možné odložit a provést až po prvním přiložení. Také lékařské vyšetření zdravého dítěte lze provést až následně. Ošetření očí desinfekčními kapičkami se provádí z důvodů ochrany před bakteriální nákazou z rodidel matky.

Plánujete těhotenství?
Zdravý způsob života je v současnosti často diskutovaným tématem. Lidská populace se stává zdravotně uvědomělejší díky velkému množství informací v médiích, která se široce zabývají nejen problémy společenskými, ale též otázkami zdraví a sexuality. Popularizace pohybu a zdravé stravy, které jsou nezbytné k udržení zdraví a štíhlé postavy, nabyla nebývalého rozmachu. Důsledkem objevování tajemství života, úspěchů lékařské vědy a masivního rozšíření komunikačních médií je rozsáhlý přístup k moderním informacím, a proto se ve zvýšené míře klade důraz spíše na prevenci než na léčbu.
Proč zdůrazňujeme přípravu na otěhotnění? Zejména proto, že z pohledu plánovaného těhotenství se musí eliminovat zdravotní rizika před samotným početím. Zlepšení životních podmínek, lepší výživa a zdraví populace, léčba a kontrola chronických onemocnění (chudokrevnost, ledvinové a srdeční choroby apod.) přináší ovoce. Jedním z důvodů poklesu mateřské a novorozenecké úmrtnosti v souvislosti s graviditou a porodem je právě důraz na prevenci. Lze očekávat, že zdravá žena bude rodit zdravé děti. S rozvojem léčby dříve obtížně léčitelných onemocnění, jako jsou vrozené či získané srdeční vady, cukrovka, choroby jater a ledvin, stoupá počet „rizikově“ gravidních žen, které vyžadují zvýšený lékařský dohled. Z hlediska správného vývoje jednotlivých orgánů a končetin plodu, a tím i osudu celého těhotenství, je nejrizikovější první trimestr, tj. první tři měsíce. Je vhodné vysadit všechny léky s výjimkou životně důležitých. Na tomto místě ovšem považuji za důležité zmínit, že dogmatismus je také škodlivý. Tableta léku při nesnesitelné bolesti hlavy či zvýšené teplotě nemůže ohrozit ženu plánující těhotenství, naopak může zabránit daleko větším fyzickým i psychickým škodám.

Pro orientaci
V první řadě záleží na kvalitě Vaší stravy, nikoli na jejím množství. V žádném případě byste nyní neměla jíst za dva, už vůbec ne v prvních třech měsících těhotenství. Také potom denně přijímejte navíc pouze 200–300 kalorií. Důležitá je vyváženost množství sacharidů (v ideálním případě ve formě celozrnného chleba, ovoce a zeleniny) a tuků (přednostně rostlinných olejů) a dále bílkovin (nejlépe v rybách, mase, vejcích a mléčných výrobcích). Podle směrnic Německé instituce pro výživu (Deutsche Gesellschaft für Ernährung) by se Vaše strava měla skládat přibližně z 55–60 % sacharidů, 30 % tuků a 10–15 % bílkovin (proteinů).

„Každé tělo si vezme, co potřebuje.“
„Teď musíš jíst za dva.“
„Každé dítě stojí jeden zub.“

Ať už jste těhotná poprvé, nebo čekáte už druhé či třetí dítě, takové a podobné otázky jste jistě už mockrát slyšela, sotva jste s partnerem oznámili těhotenství. Přestože jsou takové tipy jistě dobře míněné, ne všechny rady a výroky, které běžně kolují, vám a vašemu děťátku skutečně prospějí. Mnohé dobře míněné rady maminek a tchyní jsou podle dnešních poznatků už nepřijatelné, zvyky týkající se výživy a nabídka potravin se v posledních letech velice změnily. Existuje pouze málo zveřejněných poznatků o tom, co dítěti a matce v období těhotenství a kojení skutečně prospívá. U gynekologa dostáváme často pouze obecné tipy, například že matka má konzumovat hodně ovoce a zeleniny nebo že má jíst prostě to, na co má chuť. Pokud je téma výživy diskutováno v kurzu přípravy k porodu, je už zpravidla příliš pozdě. Právě na začátku těhotenství se totiž vynořují otázky, na které chtějí matky rychle znát odpověď: „Neustále trpím nevolnostmi, musím se tedy nutit k jídlu, abych přijímala všechny potřebné živiny?“ „Mohu vůbec jíst maso – vzhledem k tolika skandálům?“ „Mám užívat vitaminové přípravky pro těhotné ženy?“ „Musím v případě alergie vyloučit ze stravy ořechy a vejce, abych chránila své dítě?“ A: „Mohu občas sníst něco sladkého, nebo je to zcela tabu?“